Cíl Filipíny

 Tento článek je překladem článku z Lonely Planet.

Filipíny - asijská specialita

Filipíny byly vždy jiné než zbývající země jihovýchodní Asie. Katolické, bezstarostné a vzdálené od svých sousedů geograficky i kulturně. Země dokáže zmást nováčky i turistické veterány. Když však turisté poprvé vkročí do této kouzelně záhadné země, obvykle jsou příjemně překvapeni.

Není těžké přijít na to proč. Začněme s tím samozřejmým: množství izolovaných pláží, útesy, hory a ostrovy, backpackerova podivná Shangri-La a malý ostrov zvaný Boracay. Pak jsou tu ty méně zjevné: fascinující, často tragická minulosti a její přízraky, domorodé kultury a jejich artefakty, tichý nástup Manily mezi významné kulinářské destinace světa a vždy uvolnění a šťastní lidé.

Bahala na

Tento přístup k životu je v zásadě důvodem, proč si turisté zamilují Filipíny. Je to víc než jen pohostinnost domácích. Je to „Bahala na", „cokoliv se stane" postoj Filipínců, který zaujme a chytí turisty. „Bahala na" dělá obecně Filipínce šťastnými, díky ní jeepy jsou namalované pestrobarevně. Umožňuje se jim smát do očí osudu, nebo vymýšlet jména pro sebe jako Bing, Bong, Med. Mnoho turistů přichází s očekáváním nebezpečné země, aby místo toho objevili zemi usměvavých lidí. Když se každý usmívá jako smyslu zbavený, jak je možné si tuto zemi neužit ?

Jistě, země má své problémy. Zejména přeplněná Manila s 12 miliony obyvatel je centrem ohromující chudoby. Filipínci znečišťují stejně jako se smějí. Tedy bohatě. Pravidla proti znečišťování životního prostředí, proti nelegální těžbě, kouřící autům, vypouštění odpadů do řek a moří jsou vynucované selektivně. Podle Transparency International a dalších mimovládek sledujících korupci, Filipíny patří mezi najskorumpovanejší země na světě.

S přístupem "Bahala na" je těžké najít Filipínce v pobouřeném stavu z důvodů korupce nebo jiné věci. (Je pozorováno, že cizinci mají monopol na ztěžování se na Filipínách). O to víc je překvapující, že jeden z největších aktů vzpoury dvacátého století byl proveden Filipínci. „Revoluce síly lidu" sesadila Ferdinanda Marcos a stala se tak první revolucí bez kapky krve na světě. Šlo to tak dobře, že si to si to celé zopakovali v roce 2001, kdy sesadili filmovou hvězdu Josepha Estradu, který byl obviněn z účasti v nezákonném sázení. Dnes zemi vládne maličká Gloria Macapagal Aroyo, druhá prezidentka na Filipínách za posledních 20 let. První byla Cory Aquino, která nahradila Marcosa a stala se první demokraticky zvolenou prezidentkou v Asii.

 Zvláštnosti dějin

  Na Filipínách se děly zajímavé věci. Proč pak zůstávají tak málo pochopeny ? Popsat krajinu je jako snažit se uchopit mýdlo v koupelně. Můžete se k němu dostat blízko, ale vždy se zdá, že vám uniká. Američané s tím mají něco do činění. Po 45 roční vládě USA si Filipíny stále udržují duchovní pouto s bývalým koloniálním pánem. Americká armáda tu měla několik obrovských základen po dobu téměř půl století poté, co Filipíny získaly nezávislost. Poslední byla zavřena v roce 1992. O méně než deset let později byl americkým jednotkám v tichosti dovolen návrat z důvodu vojenských cvičení. Dnes trénují filipínské vojáky ve vzpurné jižní části Mindanaa.

Dědictví USA je dokonce větší než to Španělů, původních kolonizátorů, kteří vládli Filipínám po dobu 350 let. Španělsko nevěnovalo mnoho pozornosti Filipínám. Jedinou významnou výjimkou bylo španělské duchovenstvo, které bylo zaměstnané zaséváním semen katolicismu v zemi, která je nyní druhou největší převážně katolickou zemí na světě. Na druhou stranu USA věnovalo daleko více pozornosti Filipínám: učili angličtinu, budovali cesty, vzdělávací a politický systém, které přežily dodnes. Amerika je také inspirací pro filipínský filmový průmysl a mnohé z jejich populárních televizních show, produkovaných lokálně nebo v USA. Obě formy jsou velmi oblíbené.

Bylo by to však přílišné zjednodušování volat zemi amerikanizovaná. Pokud se ocitnete v horách Severního Luzonu, nebo Mindanao, uprostřed domorodců, krajina na vás tento dojem určitě neudělá. Angličtina žije v módních částech Manily. V provinciích lidé hovoří jedním (dvěma nebo třemi) z více než 165-ti jazyků, které jsou zde používány. Čím dále od běžných míst, tím je méně pravděpodobné, že lidé budou rozumět vaší angličtině. Je to daleko od pravidla, ale lze tvrdit, že americký rys filipínské kultury je pouze další z filipínských manýrů.

Filipínské jména

Seznam těchto manýrů pokračuje. Jména, které máme rádi za ty roky jsou Rozkošný, Chlapec-chlapec, Luzviminda (Luzon, Visayas, Mindanao) a věčně populární Jejomar (Jesus, Joseph, Mary). Svět vybuchl smíchem, když jeden z filipínských námořníků unesen somálskými piráty v roce 2008 se jmenoval Chivas Regal. Syn Ferdinanda Marcosa a Imeldy Marcos je Bong - Bong. Dokonce nejvýznamnějším muslimská rebelská skupina má divně jméno MILF, zkratka pro Moro Islámský osvobuzující Front.

Hazard a kohoutí zápasy na Filipínách

Potom je to hazard, který poslal dolů Estradu. Filipínci milují hazard, hlavně při jejich národním koníčku, kohútích zápasech. Filipínci jsou však rozpolcení v této otázce, jak jasně ukázal pád Estradu. Mluvení o hazardu na veřejnosti je rozhodně tabu.

Kohoutí zápasy však nejsou tabu, tedy alespoň pro velkou většinu Filipínci. V provinciích se muži procházejí držíc se svých bojujících šampionů, tak přirozeně jako kdyby drželi láhev piva.

Dalším filipínským manýrem je ohromující katolicismus, což je určitě neázijské. Církev výrazně ovlivňuje politiku a formuje konzervativní postoje k plánování rodiny v této rapidně rostoucí populaci (Populace se zvýšila ze 76.5 milionů na 88.6 mezi lety 2000 a 2007). Obchod je dominantně záležitostí mestizo potomků čínských přistěhovalců z devatenáctého století.

Voila Filipíny

Zkombinujte tři a půl století španělské vlády s výrazným americkým vlivem, přidejte špetku čínského důvtipu, vrženy do několika manýrů a regionálních rozdílů a voila! máte Filipíny. Navzdory všem vnějším vlivům, dnes má země svou jedinečnou podobu, a je zároveň zemí, kterou si cestovatelé začínají všímat. Počet turistů přijíždějících na Filipíny je stále pouze zlomek počtu, který se dostává sousedním zemím jako Thajsko či Vietnam. V určité období v roce se budete cítit jako kdyby všech 7000 tropických ostrovů patřilo pouze vám. To zní jako lákavá nabídka.

Exotika